2020
Katedra architektury Vysoké školy uměleckoprůmyslové v Praze na základě spolupráce s Městským úřadem v Telči získala finanční prostředky a vycestovala na podzim roku 1995 do Egypta.
Z Telče pod pyramidy
Jednoho dne byla do rektorské místnosti UMPRUM uvedena delegace z Městského úřadu v Telči, vedená starostou města – Václavem Jehličkou, pozdějším ministrem kultury a následně senátorem. Předmětem jejich návštěvy byla nabídka spolupráce mezi oběma institucemi. Smlouva byla podepsána rektorem Jiřím Harcubou a starostou města s insigniemi a v talárech.
Tehdejší „kancléř UMPRUM“ rozpracoval koncept oblastí spolupráce jako reakci na jednotlivá
konkrétní zadání. Aktuálních úloh se ujali pedagogové i studenti atelierů – jako jednotlivci
i v týmech. Řada z nich byla realizována, některé zůstaly v přijatých konceptech.
Ateliery
tak profitovaly nejen finančně, ale i spektrem konkrétních úloh do města s tehdy čerstvým
zápisem v seznamu UNESCO.
Myšlenka využití získaných prostředků k poznávání Egypta se již dávno před tím zrodila
u egyptského studenta Mustaphy Toussona.
S realitou získaných finančních prostředků
byla tehdy nadšeně přijata a uskutečněna.
NEČEKANÁ SPOLUPRÁCE
SPLNĚNÝ SEN EGYPTSKÉHO STUDENTA
Nečekaná spolupráce
Jednou ze zajímavých úloh spolupráce Katedry architektury UMPRUM s městem Telčí v akademické poloze byla obnova tradice pěšího přemostění jednoho z rybníků, vytvářejících z Telče „poloostrovní město“. I když se v historii jednalo o církevní stavbu, sloužící hospodářským potřebám řádu Jezuitů, byl o obnovu této komunikace ze strany města velký zájem. Lávka dříve spojovala klášter s jeho pěstitelskými pozemky, nyní by měla spojovat centrum města s fotbalovým hřištěm a ostatní vybaveností na protilehlém břehu.
Řešené území bylo zdokumentováno v panoramatických pohledech a velký zájem o tento úkol v podobě semestrální práce projevila tehdy detašovaná katedra designu ve Zlíně. S katedrou architektury se uzavřela ústní dohoda, že po stránce vlastního návrhu povede úlohu Zlín a po stránce prezentace v perspektivách a zákresech
do fotografie Praha. Byla to velmi úzká spolupráce. Takových případů bylo tehdy málo. Důvodem byla značná vzdálenost obou pracovišť a ještě nebyla k dispozici komunikační technika dnešních měřítek.
Ilustrační černobílé panoramatické pohledy byly ve finále též využity k prezentaci návrhu.
Student, který se řešení úlohy ujal, přišel s myšlenkou jakési lodě
o třech stěžních.
Ty byly nosnými prvky celé konstrukce, založené
na též „lodním“ lanoví. Pro něj osobně
to mělo ještě další symboliku
– Golgota se třemi kříži – jak se později svěřil.
Návrh musel být poměrně domyšlený, aby v prostorovém zobrazení fungoval. Půdorys se sklopenými pohledy byl výchozím podkladem.
Pro prezentaci byla rozhodující perspektivní iluze návrhu v reálných fotografiích města.
Všichni se shodli, že tato cesta bude mnohem přesvědčivější výpovědí, než model s torzem urbanismu,
protože na model celé Telče nebyl ani čas, ani prostředky
a vymezené měsíce měly být věnovány především tvorbě návrhu samotného.
Skici jednotlivých perspektiv byly konstruovány z jednotlivých,
v situaci
definovaných stanovisek a výšek horizontů, nivelovaných
k výši vodní hladiny.
Výsledkem byla následně reprodukovaná kresba ve fotografii se
snahou o efekty zrcadlení i na mírně rozvlněné hladině.
I vzdálený pohled z věže chrámu svatého Jakuba většího vyzdvihl
myšlenku řešení v pojetí konstrukce, vodě blízké, náročné
a především transparentní.
Exponované pohledy z horizontu břehu zámecké zahrady prokázaly
nenarušení „posvátných“ vedut.
Zkoušely se i pohledy z lodě, kde s ohledem na nízký horizont nad hladinou konstrukce lávky dominuje.
Projekt lávky byl telčskou veřejností sledován a zastupitelstvo mělo velké obavy z její reakce.
V rozhovorech pro místní tisk se hovořilo i o spolupráci v celém jejím rozsahu. I pro město dopadl projekt lávky dobře. Vše se na několik let odložilo a nakonec se zrealizoval přímý přechod s plnými dřevěnými zábradlími na pravidelně rozložených podporách.
Videa
V KOSTELE SVATÉHO JAKUBA VĚTŠÍHO V TELČI
Stopáž: 34 minut
Scénář a režie: BCH
Kamera: Rudolf Kovář
Zpracováno ve studiu Vikor v roce 1993 - remaster 2020
Záznam od začátků spolupráce až po jeden z dalších úkolů, který město chtělo v každém případě zrealizovat.
Spočíval v doplnění pamětních desek obětem první světové války. Toto nevšední sepulkrální dílo z místního tradičního keramického barevně glazovaného materiálu tvoří čelo předsíně chrámu svatého Jakuba Většího.
Pro desky druhé války byla vybrána veřejná sbírka a čekalo se jen na návrh …
Splněný sen egyptského studenta
Finanční zisk z akcí pro město Telč spravovala Katedra architektury jen krátkou dobu.
V listopadu 1995 se proměnil v rozsáhlou cestu
po Egyptě lodí, vlakem, autobusem a
chvílemi i na mezku.
Studenti vyjeli vybavení, zvědaví a v očekávání mnohých zážitků, dokumentovaných poznámkami,
kresbami, a fotografiemi, neváhali zakoupit i literaturu z místních zdrojů podle svých možností.
Egyptské muzeum v Káhiře bylo po tehdy nedávném incidentu chráněno policisty na velbloudech.
V budově muzea, založeného
již v roce 1858, se tehdy vystavovalo cca 130 000 exponátů.
Kresba IN SITU s legendou – Egyptské muzeum Kahira
Slavné opěradlo Tutanchámonova trůnu s pečující Anchesenamon o spokojenost svého manžela – Egyptské muzeum Kahira
Kresba IN SITU s legendou – Egyptské muzeum Kahira
V muzeu bylo povoleno fotografovat, kreslit tam chodili žáci a žákyně nejrůznějšího věku a z nejrůznějších škol.
Kresba IN SITU s legendou – Egyptské muzeum Kahira.
V osových pohledech na schránu figury vyniká její dokonalé tvarové řešení – Egyptské muzeum Kahira.
V osových pohledech na schránu figury vyniká její dokonalé tvarové řešení
– Egyptské muzeum Kahira.
Kresby IN SITU s legendou.
Kresby IN SITU s legendou.
Kresba IN SITU s legendou – Egyptské muzeum Kahira.
Pracovní postupy realizaci zřejmě největšího zamýšleného obelisku starověku zastavila jeho prasklina. Rozpracovanost podává cenné informace o výrobních technologiích.
Pracovní postupy realizaci zřejmě největšího zamýšleného obelisku
starověku zastavila jeho prasklina. Rozpracovanost podává cenné
informace o výrobních technologiích.
Kresba IN SITU s uvedením lokace.
Dél el Bahrí – strmý podhled figurálního reliefu
Memnonovy kolosy – tyčí se do výšky skoro sedmnácti metrů, jejich chodidla
měří tři metry. Jsou dvěma podobami trůnícího faraona Amenhotepa III.
Hierarchie důležitosti dalších figur je vyjádřena jejich měřítkem a to jak matky,
tak manželky, nesahající faraonovi
ani po kolena. Zpěv či i jinak nazývaný zvuk,
který kolosy vydávaly, byl způsoben prouděním vzduchu v jejich prasklinách se
změnou teploty
a momentálního klimatu.
Memnonovy kolosy – kresba IN SITU před Thébskou nekropolí na západním břehu Nilu
Prospekty – chrámy v Karnaku a v Luxoru.
Většina egyptských chrámů i dalších staveb byla buď zcela, nebo z velké
části zasypána pouštním pískem. Dodnes o tom svědčí očazené stropy a stěny
cca do dvou až tří metrů pod nimi – způsobili to beduíni, rozdělávající si
v těchto prostorách ohně. V tomto případě
se po odstranění hlubokých vrstev
písku ocitla malá mešita v nedostupné výšce na vrcholu starověké stavby.
Kresba IN SITU Luxor.
Prospekty – chrámy v Karnaku a v Luxoru.
Kresba IN SITU s legendou.
Prospekty – chrámy v Karnaku a v Luxoru. Někdy jimi vedla vodní cesta posvátného člunu, přiváděná velkorysými vyhloubenými vodními kanály z Nilu.
Sloupořadí prospektů – chrám v Karnaku.
Detail hlavic a kladí – chrám v Karnaku.
Jeden z „kiosků“, sloužících i jako přístaviště – zde pro chrám bohyně Esety původně na ostrově Philae, ze kterého byl po částech převezen a znovu sestaven na vyšším ostrově Aglikia, Důvodem byla výstavba již prvního asuánského přehradního stupně, vybudovaného Angličany. Chrám, pocházející z doby Ptolemaiovců, nese v detailech svého tvarosloví vliv architektury Říma, jak především hlavicemi sloupů dokládá kresba IN SITU
Kresba IN SITU s legendou
Kresba IN SITU s legendou
Medinet Habu - prospekty chrámem Ramsese III
Medinet Habu – prospekty chrámem Ramsese III - „reliéfy“
Dojmy z Luxoru – nové Egyptské muzeum podle projektu italských architektů a město – kresby IN SITU s legendou
Pohled na umělý „přírodní skalnatý“ útvar, vytvořený na původní hraně nilského údolí o mnoho metrů nad původní hladinou. Beton dokázal nahradit uměle vyhloubenou jeskyni pro chrám Ramsese II. Jeho komplex včetně gigantických soch byl rozřezán na kamenné bloky a znovu sestaven pod touto umělou skálou, do které lze též vstoupit. I chrám manželky Ramsese II Nefertari byl součástí transferu tohoto celého území před záplavou Asuánské přehrady. Její sypaná hráz zvedla hladinu Nilu o sto metrů a zadržuje 135 kubických kilometrů vody.
Velkolepý vstup do chrámu Ramsese II ve své nové podobě. Obě sedící figury jsou faraonovým zobrazením na počest jeho válečných aktivit.
Pouze z takto strmého podhledu lze zblízka vnímat obě hlavy prudce nadživotních figur.
Videa
Stopáž: 187 minut
Scénář a režie: BCH
Kamera: BCH
Zpracováno ve studiu Vikor v roce 1995
Celý několikahodinový videozáznam byl z velké části vytvořen díky „egyptskému studentovi“ Mustaphovi Toussonovi, dnes panu architektovi, který umožnil a dohodl natáčení i tam, kde to běžně není možné.
I přes to došlo k několika incidentům, které jsou ve filmu patrné. Zpracování videozáznamu bylo umožněno tehdejším přidělením zvláštního grantu VŠUP. Technická kvalita odpovídá vyšší třídě kamery VHS té doby.
Až na několik editovaných detailů není film aktuálně upravován, pouze částečně remasterován. Tehdejší nadšení scénáře, režie a kamery pro nové efekty v podobě stroboskopů monochromaticky vytvrzených obrazů a dalších ohňostrojů se poměrně „drželo na uzdě“ i když jim celý zpracovaný film úplně neunikl. Původní
VHS kazetu vlastní snad všichni účastníci tehdejší exkurze.